Rok 1927

Opět zase jeden rok ukončil svůj koloběh. Lidé odcházejí - lidé přicházejí. Přelom roku se hodí k tomu, abychom se podívali zpět. Náš pohled zpět se dnes týká domovské půdy, čím je, jakou je v dnešní podobě a v dnešním uspořádání. Rodná hrouda, kterou poctivý statkář obdělává, míjivá qlejová půda, vyvýšeniny, které pokrývají lesy a podklad naší vesnice se svým velkým rybníkem, který se rozprostírá až do oblasti naší vesnice, rozšiřujíc se údolním dnem potoka na náhon - nebyli vždy po ruce. Tento malý kousek naší zemské kůry má za sebou rozmanitou zručnou práci pilných geologů, kteří to přinejmenším díky náročným bádáním objasnili. Jména domovských badatelů ředitele Aloise Germze a zdejšího zesnulého řídícího Tuppy patří neoddělitelně k těm, jimž můžou být geologická bádání v hřebečské vlasti vděčná. Z doby pravěké pocházejí dvě horniny domácké půdy: pravěká jílovitá břidlice (fylit) a amfibolová břidlice, jejíž vznik ještě není zcela vysvětlen. Pravděpodobně jsou to usazeniny pravěkého horkého moře; které se vytvořily, když už byla horká tekoucí zem tak ochlazena, že se na ní mohla voda z atmosféry vysrážet. To začalo svůj věčný koloběh a dokončilo přitom až do dnešního dne svou zničující a obnovenou činnost. Pravěká jílovitá břidlice vyšla najevo na Červeném kopci jako podklad pískovců v blízkosti lomu Aloise Schaffera, tvoří také podklad Křížové hory a široce se rozkládá na Špičáku, ve kterém leží známá „zlodějská díra" v úzkém sedle mezi Špičákem a Horkou, dále v lomu na HAMMERBERG.
Na severozápadním svahu Strážního Vrchu leží opuštěná štola, kde byl havířsky získáván kyselý hematit s krásnými krystaly křemene. Staré výsypky na tzv. „Nebeském konci" na severu vesnice odkazují na dávno opuštěné šachty limonitu (hnědele). Tmavě zelený amfibolit tvoří velké množství hradního městského vršku, HÜCKERLE a SCHMIEDEBERGE, na kterém stojí nové střelnice. Na okraji lesa hradního města narazí člověk často na větší kusy bělavého křemence, které byly zapuštěny do amfibolitu a poté zvětraly. Také velké množství Strážního Vrchu se skládá z této zelené břidlice a člověk si může snadno představit, že hornina hradních měst u Hückerle, Strážního Vrchu někdy tvořila souvislou vrstvu, ale poté byla rozdělena na dva díly díky vzhledu a erozi linhartického údolí. Tak by nám mohly tyto horniny, sloužící jako suť, vyprávět o pravěkých dobách naší vlasti. Pravěk naší země je zastoupen horninami dvou formací, a to nánosy z doby kamenouhelné a zbytky z permu a PEOMZEIT. V těchto dobách pokrývaly naší domovinu plochá moře, z jejichž usazenin vznikly nové horniny. Z doby kamenouhelné je na našem území jen málo pozůstatků. Jsou to naše starší usazeniny, nazývané kulmové (spodní oddělení karbonu - pozn. překladatele) vrstvy, na kterých odpočívají uhelné vrstvy. Nejzajímavější kulmové horniny leží v lomu Křížového vrchu a tvoří zde skvěle zachovanou brekcii. Pracovníci v lomu odlišují nejníže položený kyselý kámen, skleněnou cihlu a nad tím štěrkovou brekcii a nejvýše položenou, silně do červena zbarvenou brekcii. Kulmové vrstvy se ještě vyskytují v blízkosti Kladivové ulice (Hammerstrasse) a na Tanečním náměstí (Tanzplatz) Špičáku. Permové formace můžeme pozorovat na jediném místě, tam kde naráží linhartický katastr na malíkovská pole, a to na Kladivové ulici nedaleko právě zmíněné rudné díry. Na malíkovských polích bude každému pozorovateli jejich nápadné typicky červené zbarvení. Pruh této červené země se táhne přes silnici v Rozstání až k úpatí Špičáku. Tyto vrstvy tvoří starší sedimenty permské formace, tzv. „ležící červeň". U UNDANGS a Malíkova jsou vidět červené pískovce; mimoto lze vidět pozoruhodná červená pole v oblasti okolo UNDANGS, Malíkova a Městečka Trnávky a také na mnoha jiných místech ve velmi sporných oblastech Boskovické brázdy, která se táhne od Žamberka přes Moravskou Třebovou, Brno, Moravský Krumlov až do Dolních Rakous. Střední věk přinesl naší vlasti; která byla v období třetihor a jury pevninou, opětovné pokrytí mořem, tím, že křídové moře proniklo ze severu přes Čechy do našich oblastí a v blízkosti Brna se vytvořila široká zátoka. Toto moře odsunulo jen velké masy písku, které se později stmelily do pískovců a ztvrdly. Zabraly široké oblasti linhartické půdy (Chřibský vrch, Červený kopec, POHRESEN, Široký les, Hora liška, BÄCKENRÄNDER). Geologové rozlišují dolní a horní křídu. Naše linhartická oblast patří výlučně k horní křídě, kterou vědci dělí na tři hlavní zóny: Cenoman, Turon, Senon. Nejprve to byla souvislý křídový povrch, který sahal od Hřebečska přes kamenné horské pásmo až k Petrovické, Maletínské a RATTENDORFER výšině. Vrásčitými pohyby se tato křídová tabule rozdrobila a na mnoha místech byla odstraněna silným vodstvem. Obraz grandiózní zkázy! Cenomanské pískovce, které jsou odhaleny u Malíkova a Svojanova ve velkých lomech a v průběhu hřebečského pásma obsahují cenné nehořlavé hlíny a uhlí z období křídy s jeho fosilní pryskyřicí, se nacházejí v linhartické oblasti pouze v SCHAFFERSCHEN pískovcovém lomu. Nápadné jsou ve vlhkých poměrech zelené pískovce, jejichž zbarvení lze odvodit od zeleného glaukonitu. Otisky mořských mušlí naznačují, že se zde jedná o otisky hlubokého moře; v Maletíně se v těchto vrstvách právě tak nacházejí žraločí zuby, zatímco vrstvy pod tím obsahují ony slavné obtisky listů tropických listnatých stromů, palem, etc. Turon naší vlasti vykazuje jednu z nejrozšířenějších hornin u nás, opuku, jemnozrnný pískovec, jehož části jsou spojeny jílovitou hmotou. Podle převahy jednoho ze tří hlavních komponentů rozlišujeme: opukový pískovec, opukový vápenec a opukový slín. Také u těchto hornin, které k nám byly zaneseny, najdeme pozůstatky mořských zvířat. Za zmínku stojí k senonu patřící tzv. jizerské vrstvy, jehož bohatství spočívá především v zkamenělinách, které jsou rozšířeny obzvláště ve svitavské oblasti. V Linharticích objevil pan řídící Tuppy na HIMMELSSCHLUSS, na Červeném kopci a u POHRESMANT výskyt nerostů z této vrstvy. Zcela nápadně podivuhodné je tu a tam červené zabarvení horniny, které můžeme najít v jakémkoli období na stezce k Červenému kopci a které pravděpodobně dalo název tomuto místu. V novověku následovalo poslední pokrytí naší krajiny mořem. Tentokrát ale vniklo do naší oblasti z jihu přes Brno miocénské moře a dosáhlo jedním svým ramenem přes Třebíčskou nížinu až k Ústí nad Orlicí. Směrem k jihu bylo toto moře ve spojení s Vídeňskou pánví, omývalo Alpy, které vyčnívaly podobně jako ostrov a bylo spojeno se Středozemním mořem. U Třebové muselo mořské rameno vytvořit díru kanálového typu, jelikož díra při hloubce 200 m ještě neprorazila usazeniny tohoto moře. Tyto usazeniny jsou jemné písky a především plastického, šedomodrého a propustného typu, plastický jíl, lidově nazývaný „lupek". Tam, kde se vyskytuje, jsou mokrá pole a bahnité louky. V mokrém stavu ukazují pole přes plastický jíl skoro černou barvu. Takováto pole leží okolo Říšské silnice a pozoruhodným výplňkem je důl z plastického jílu pana Huberta Gromese vedle stezky na Červený kopec, kde byl jíl těžen a který uzavírá bohaté nálezy mořských zvířat. Tento plastický jíl byl zaveden do cihelny a smíchán spolu s jílem byl použit k výrobě vyhlášených odvodňovacích rour. Tato cihelna je zajímavá, protože se zde nad sebou uložily jíly rozdílného stáří. Hluboko dole v lomu se nachází také modrošedý plastický jíl, vyloženě mořská náplava třetihor; nad tím se rozkládá žlutá spraš, kterou počítáme k pleistocénu. V tomto období byla takzvaná doba ledová, zatímco v předcházejícím období vládlo v této oblasti přímo tropické klima. Tropické rostliny, zvířata tropického světa! Z toho se dá vyložit nález sloní kostry v sedimentárních vrstvách této doby, který byl proveden u Starého města. Z doby ledové pochází písečné a štěrkové sedimenty, které jsou u nás velmi četné a jsou zužitkovány a které byly toho času odvaleny tajícím ledem z velké masy vody. Na mnoha místech ve vesnici jsou nyní dolovány. Sprašové vrstvy dnes najdeme také u silnice okolo Rozstání. Spraš je bohatá na vápno, je to nažloutlá hlína, která není nikdy zvrstvená a vždy tvoří padající stěny. V této hlíně se nacházejí pozoruhodné obrazce, tzv. „Lößkindln" a tři zemští šneci: Schnirkelschnecke, jantaroví šneci, BERNSTEINSCHNECKE, PUPPENSCHNECKE. Proto také vznikl ve vědě (podle Riprhofena) názor, že je tato spraš vytvořena působením větru. V době ledové pokrývaly kraj plochy podobné stepím, burácely ohromné prachové bouře a ve stínu vysokých hor se ukládal prach podobně jako sněhové závěje; prachový vír strhnul sebou šneky ulpěné na stepní trávě, jejichž ulity byly nalezeny ve velké míře ve spraši. Ve velkém sprašovém skladu cihelny byly nalezeny také kosti velkých savců z doby ledové: mamuta, divokého koně, nosorožce huňatého a soba. Vědci prokázali, že už tehdy žil člověk jako současník těchto zvířat. To, že pravěký člověk bydlel právě v naší oblasti, je doloženo četnými nálezy pravěkých zbraní. O těchto diluviálních vrstvách leží mladší naplaveniny a nánosy, aluvium (období od konce poslední doby ledové, říční náplavy, nános - pozn. překladatele). Naše ornice se svým humusem se zrodila právě v této době. Je to dlouhá cesta milióny let od prvních, kdy ze žhavotekutého magmatu vznikla zemská kůra až po dnešní nás živící a přijímající ornici. A tento kousek rodné země má za sebou těžké časy a hrozné osudy a hluboké vrásky strastí jsou zanechány jako připomínka na její tváři. Naše oblast má světlehnědou, písečnou půdu nad opukovou horninou, bohatou na štěrk nad původní hlínou a amfibolovou břidlicí, a úrodnou sprašovou zem a načernalou těžkou zem nad plastickým jílem z období miocénu. Není to nijak zvlášť výnosná půda, a tak to není pro žádného sedláka z hor lehké udělat chleba. Houževnatá práce a především pokrokový způsob hospodaření způsobily, že také z této skoupé rodné hroudy byly vynuceny povšimnutí hodné výnosy. Po těchto vážných pozorováních se opět vraťme do přítomnosti. 8.2. zemřel zemědělec Ferdinand Hertl. Jako vyučený krejčí nebyl ve svém oboru činný. Dlouhou dobu byl nájemníkem na dědickém soudu (válečný odpočinek), později získal hospodářskou usedlost a zasloužil se jako chovatel dobytka, obzvláště vynikající výsledky měl v chovu prasat, které byly uznávány na výstavách a při podobných příležitostech. Jako nimrod toho také mnoho vykonal a jeho kouskům, které byly prošpikovány skvostným humorem a mysliveckou latinou, mohl člověk naslouchat dlouhé hodiny. V období od 1. do 14. května se konala v Moravské Třebové zdravotní výstava, jejíž cílem byla podpora zdraví lidu. Navštívilo ji také mnoho místních lidí. V Moravské Třebové se 3. července obyvatelé zúčastnili hlavního spolkového shromáždění pro severní Moravu. Místní skupiny postavily skvostný sváteční vůz představující „Ochranu německým školám!" Mládež postavila do malebných skupin čtyři dožínkové věnce. Vedle hřebečského svatebního průvodu se tyto spolky zúčastnily také hlavního shromáždění kulturního spolku, který se konal okolo svatodušních svátcích ve Svitavách. Práce obce pro Německou ochranářskou práci byla odevšad uznávaná. V uplynulém roce to činilo 6115 K pro Spolek a pro Kulturní spolek, což se rovná výkonu 8 K 28 h na hlavu. 13.7. postihlo část vesnice krupobití. Bylo to jedné středy. Již v poledne vládlo nezvyklé parno. Odpoledne propukla bouře. Nejdříve vládla temnota, jako kdyby už měla nastat noc. Poté začalo venku šlehat a bušit. Všechny ovládl sklíčený děs. Když se po nějaké době opět začalo usmívat slunce, ukázaly se značné škody na polích s obilím a jiných kulturách. Skoro to vypadalo, jako kdyby se to chtělo další sobotu 17.7. opakovat. Bouře vše změnila od poledne do večera. Déšť, typický pro průtrž mračen, částečně spojený s krupobitím, způsobil na horských stráních škody. 17. července započaly místní spolky Severomoravského svazu 50. oslavu založení. Plánovaný průběh slavnosti byl značně narušen špatným počasím. Dopoledne byly položeny věnce na hroby zasloužilých úředníků. Průvod, jenž musel být díky špatnému počasí odsunut, se konal až za tři hodiny. Samotná oslava se musela konat v sále Tinkl a i přes nevhodné počasí měla značný úspěch. 16. října se konaly po živých agitacích a propagační shromažďovací činnosti obecní volby. Přijetí nových sil přineslo velkou změnu. Kandidovaly tři strany: 1, Hospodářská strana 2, Německá sociálně - demokratická strana 3, Národně - socialistická strana dělnická. Ze 439 oprávněných hlasovat se u voleb ukázalo 415 oprávněných. 8 hlasovacích lístků bylo neplatných. Volební číslo je 26. Obdrželi hlasů: Hospodářská strana: 233, Národně - soc. strana dělnická: 91 a Sociálně - demokratická strana dělnická 83. Podle toho připadlo na: Hospodářskou stranu 9 mandátů, na Národně - soc. stranu dělnickou 3 mandáty a na Sociálně - demokratickou stranu právě tak 3 mandáty. Starostou byl zvolen dlouholetý obecní radní, zemědělec Fr. Etzler. Nechť je na tomto místě uchována stálá vzpomínka dosavadnímu starostovi Franzi Hicklovi, který po dobu mnoha let vedl dějiny obce. Obecními radními byli zvoleni: zemědělec Kirchner Rudolf, zemědělec Weigl Franz, zpracovávatel stříbra Schuppler Alois a chalupář Franz Heckele. (1. a 2. - Svaz zemědělců, 3. - Národně - soc. strana dělnická, 4. - Soc. - dem. Strana.)

Po hospodářské stránce byla hlavním úspěchem obce elektrifikace. Již v dřívějších letech se konala jednání s obcí, která ale ztroskotala částečně kvůli nákladům a částečně kvůli odporu některých obyvatel. Po mnoha předběžných jednáních bylo 13. září 1923 přijato památné památní obecní zastupitelské usnesení, aby byla zavedena elektrifikace obce a to bylo předáno Severomoravské elektrické společnosti Hohenstadt. Stavební částka činila 295.000 K. Kraj poskytl peněžitou podporu 30 %, to je 58.000 K. Ještě na podzim byly rozestaveny sloupy, různými firmami byly provedeny přípravné práce, takže počátkem příštího roku se již mohlo začít s osvětlením. Tento krok znamená v historii obce velký krok kupředu - znak, že pokrokové síly se již pustily do práce. O prázdninách roku 1927 byly provedeny na školní budově větší stavební úpravy, které si vyžádaly přes 8.000 K. Východní a jižní strana školy dostala nová okna; byly vylepšeny zdi, byl zřízen nový komín ke kotli na prádlo. V posledních letech musela obec obětovat tisíce korun na různé úpravy, které by svou sumou dosáhly takového obnosu, který by stačil v předválečné době k novému postavení školy. Počet dětí s povinnou školní docházkou byl v tomto roce 84; z toho 60 jich navštěvuje národní školu, 23 hornickou školu a 1 gymnázium. Pokles počtu narozených v naší obci ukazují níže uvedená zjištění. Narodilo se: 1914 - 12, 1915 - 11, 1916 - 7, 1917 - 5, 1918 - 6, 1919 - 12, 1920 - 19, 1921 - 12, 1922 - 18, 1923 - 18, 1924 - 21, 1925 - 18, 1926 - 12, 1927 - 17, - . V Moravské Třebové byla v tomto roce otevřena pomocná škola pro slabomyslné děti. Vzhledem k blízkosti města byla příležitost používat v případě nutnosti tento ústav pro veřejné blaho nabídnuta také rodičům v naší obci. 4. prosince zemřel žák 4. třídy gymnázia Huschka, syn železničního hlídače zdejší zastávky, na cukrovku, která se mezi mládeží vyskytuje jen zřídka. Prozatímní učitelka Penka Marie byla v tomto roce na škole definitivně zaměstnána. Jelikož onemocněla, dostala několikaměsíční dovolenou, kterou nastoupila koncem roku 1927. O počasí tohoto roku: mírné počasí, které nastalo o Váncích, vydrželo celou zimu. Sněhu a mrazu bylo málo. Setba přezimovala dobře. Jaro bylo také velmi vhodné pro sázení. Uprostřed největšího rozkvětu dostál ale Pankratius svého jména. Silný mráz, místy až -6°C, zničil mnoho květů. Jasany, duby a ostatní listnaté stromy působily po nějakou dobu svými uschlými listy smutným dojmem. V zahradách byla dokonale zničena zelenina. Také ranné brambory velmi trpěly. Pěkné léto se pokoušelo dát škody do pořádku. Pozoruhodné v tomto roce bylo to, že ve všední dny bylo vždy horko a pěkně, ale soboty byly k zármutku pořadatelů slavnostních akcí upršené.

Úroda slámy a obilí proběhla dobře a s výjimkou kroupami poškozené části byla hodnocena jako uspokojivá. Doba podzimu byla opravdu pěkná. Obdělávání polí pokračovalo bez přerušení dále. V druhé polovině prosince nastaly nezvykle kruté mrazy. Naměřili jsme až - 20 °C. Lámání ledu na rybníce nastalo již před Vánoci. Okolo Vánoc nastalo krátké tání, po kterém následoval silný mráz bez sněhu. Panující náledí zhoršovalo dopravu. V tomto roce oslavil v květnu vrchní lesní rada Moritz Dworczak 85. narozeniny. Z lásky k vlasti postavil před válkou pěkný venkovský dům naproti jeho rodnému domu (škole) a chtěl v něm strávit s duchovní svěžestí požehnaný sklonek svého života. V tomto roce činila celková daňová výše obce 613 %, na nájemné připadlo kromě toho 162 %. Přímé daně činí 6 635 K 74 h, nájemné 697 K 36 h. Obec povolila škole řádný příspěvek 4 800 K. Nakonec nechť je zapsáno, co vše bylo pro školu vykonáno ze strany obce: cvičiště 108 K, nová okna západ + východ 7 417 K, zahradní plot 497 K, cvičiště 150 K, střecha 700 K, WC 400 K, byt 2 100 K, lavice 13 000 K, tabule 2000 K, školní pec 1 400 K, stavební úpravy 1927 K, tabule 2000 K.

Erb obce Linhartice

Kontaktujte nás:

  Obecní úřad Linhartice

Linhartice 134, Linhartice, 57101
IČ: 00276936

  Pevná linka OÚ Linhartice:

+420 461 316 860

  Mobil starosta obce:

+420 724 183 845

  Email:

obec.linhartice@worldonline.cz

  Datová stránka:

c3ub26g

Nejnovější články

21. červen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016