Rok 1949

Od 1.ledna 1949 došlo ke změně státní správy na celém území naší republiky . Zemské zřízení bylo málo pružné , a proto bylo nahrazeno krajským zřízením . Náš moravsko-třebovský okres se stal součástí Brněnského kraje , avšak byl zmenšen o Svitavsko , které vytvořilo samostatný okres a město Svitavy se stalo okresním městem.
Brněnský kraj má 964 obcí a měří 7.448,82 km.
V roce 1947 bylo na nynějším území Brněnského kraje 934.437 obyvatel . Hustota obyvatel na 1 km činila 125 osob .
Západní oblast kraje náleží Českomoravské vysočině (nejvyšší bod této její části je Horní les 775 m u Rovečného) východní oblast náleží jednak Drahanské vysočině (727 m západně od Protivínova) , jednak Ždánickému lesu a jeho podhůřím . Na okraji Drahanské vysočiny od Hádů u Brna ke Sloupu se táhne pruh krasového území s labyrinty krápníkových jeskyň , ponornými toky a propastí Macochou (-138 m) , tzv. Moravský kras .
Pro reliéf kraje je charakteristickým znakem několik sníženin . Největší z nich , Dyjskosvratecký úval , dosahuje od řeky Moravy od Lanžhota proti toku Dyje až ke Znojmu , proti toku Oslavy k Dolním Kounicím a proti tiku Svratky až na jižní okraj Brna . Jako ostrov se v jižní části tohoto úvalu zdvihají Pavlovské vrchy (Děvín 550 m). Na soutoku Dyje a Moravy leží nejnižší místo Brněnského kraje (151 m) . Druhá sníženina vystupuje mezi Drahanskou vysočinou a Ždánickým lesem od Šlapanic přes Vyškov k Hornomoravskému úvalu u Ivanovic na Hané a třetí pod jménem Boskovická brázda od Moravského Krumlova na sever k Mladějovu . Od ní k severovýchodu odbočuje u Boskovic jiná sníženina zvaná pro svou úrodnost Malou Hanou .
Vodopisně leží celý kraj v povodí Moravy a tím patří do oblasti černomořské .
V zemědělství stojí na prvním místě obilniny (především pšenice , ječmen , žito) , na druhém pícniny a na třetím okopaniny . Na pěstování tabáku a na vinice , příroda zde větší rozloha než v kterém-koliv z ostatních krajů českých zemí . Vinohrady jsou zejména u Znojma , Mikulova ,Hustopečí .
Průmysl vyniká v oboru textilním a strojírenském a má výhodnou energetickou základnu v Rosicko-oslavanské kamenouhelné pánvi.
Na východním okraji Drahanské vysočiny u Rychtářova leží těžištní bod (střed) Československé republiky ( 34 36 30 vých od Ferra , 49 21 43 sev.šířky) .
Brněnský kraj má 19 okresů . Sídla a obvody krajských a okresních soudů jsou shodná se sídly a obvody krajského a okresních národních výborů až na tyto vyjímky : pro obvod ÚNV v Brně a pro okres Brno-sídlo okr.soudu v Brně a pro okr. Velká Bíteš-sídlo okr.soudu v Náměšti nad Oslavou.

Celé území ČSR bylo rozděleno do 19 krajů , které celkem zachovávaly historické hranice mezi Čechami , Moravou a Slovenskem . Jsou to tyto kraje :
1. Pražský
2. Česko-budějovický
3. Plzeňský
4. Karlovarský
5. Ústecký
6. Liberecký
7. Hradecký
8. Pardubický
9. Jihlavský
10. Brněnský
11. Olomoucký
12. Gottwaldovský
13. Ostravský
14. Bratislavský
15. Nitranský
16. Banskobystrický
17. Žilinský
18. Košický
19. Prešovský

Hned na počátku roku 1949 došlo k nepříjemnému nedorozumění mezi místním
národním výborem v Linharticích a okresním národním výborem v Moravská Třebové .
V roce 1949 se konal IX.sjezd KSČ . Obyvatelé , zvláště členové KSČ si dávali osobní nebo kolektivní závazky na počest tohoto sjezdu . Znenadání se však roznesla po obci zpráva , že si jeden významný funkcionář ONV dal osobní závazek , že zajistí sloučení přilehlých obcí Linhartic , Sušic a Udánek s městem Moravskou Třebovou . Myšlenka na sloučení obcí nebyla špatná , neboť domy jednotlivých obcí skutečně těsně sousedí s městskými domy a je možné , že by tyto obce sloučením získaly . Co však občany pobouřilo , byl způsob jednání funkcionářů ONV , že si dělali osobní závazky na úkor obcí bez předběžného projednání s nimi . Podle toho také vypadala reakce obyvatelstva . Proto byl také radou MNV na schůzi dne 28.1.1949 zamítnut návrh ONV (přípis č.j. 27705-I-21 ze dne 27.12.1948).
Následovalo několik bouřlivých schůzí . Na schůzi pléna MNV dne 5.3.1949 mělo dojít k definitivnímu ujednání o sloučení obcí za účasti funkcionářů ONV . Po diskusi hlasovalo 14 členů MNV pro připojení , jeden člen hlasoval proti.
Jednání této schůze však znovu rozbouřilo hladinu obce do té míry (šlo nakonec z obou stran o prestižní věc) , že MNV společně s místní org. KSČ a MAV NF podali stížnost na postup ONV až na ÚV KSČ . Nejvyššími orány bylo rozhodnuto , aby obce zůstaly samostatné.
Během roku došlo ve složení MNV k některým změnám .Dne 8.10.1949 složili slib noví členové Oldřich Novotný , Josef vystavěl čp.129 , František Šmíd a Bohumil Otevřel . Dne 25.11. složili slib další členové Josef Eyer a Adolf Ducháček .
Dne 25.11.1949 dal formálně výpověď dosavadní tajemník Silvestr Draška , neboť dosáhl stáří 60 roků a uchází se o důchod . Výpověď tajemníka byla vzata na vědomí a byl požádán o další služby.
Činnost MNV byla v rove 1949 bohatá . Po stránce finanční hospodařil dobře . Agendu zatěžovaly potravinové lístky . Veřejné cesty , zejména cesta vedoucí kolem čp. 91 do polí , byly opraveny celkovým nákladem 24.728,-Kčs .Opravy se zúčastnila většina zemědělců s koňskými potahy i další občané . Práci řídil Oldřich Novotný .
Protože je v obci nedostatek ovocných stromů (většina uhynula za kruté zimy v roce 1929) rozhodl se MNV vysázet na stráni za čp. 108 třešně a višně . Stromky , které byly zakoupeny v ceně 2.000,-Kčs od fy Kryštof z Jaroměřic u Jevíčka , zasázeli Josef Geršl čp.44 , Josef Šimek čp.5 a Josef Macháček čp.50.Na podzim byl založen obecní sad na pastvinách vedoucích podél cesty od čp. 92 k jílovišti . Stromky (většinou švestky a jabloně) dodal v hodnotě 7.000,-Kčs zdejší občan Bohumil Lebiš , který má ovocnou školku pod státní silnicí . tyto stromky zasázeli Ladislav Zemánek a Josef Komárek . Za sázení stromků v obou sadech bylo zaplaceno 7.275,-Kčs ,takže celkový náklad činil 16.275,-Kčs .
V obecní prádelně panoval čilý ruch. Ženy si pochvalovaly ulehčení práce . Nedostatek vody ve školní studni jim práci ztěžoval a znepříjemňoval , protože musely často nosit vodu z řeky . Proto zadal MNV instalatér.firmě Hrazdira v Mor.Třebové zřízení nové vodárny přímo do prádelny . Vodárna s prací stála 10.000,-Kčs . Vykopávku na položení vodovodního potrubí provedly většinou ženy : Alžběta Paroulková , Anežka Hauptová, Staša Bomberová , Ludmila Báťková , Růžena Kwasnyciová , Božena Ondříčková a další . Pomáhali jim též někteří muži (Josef Abrahám st. , Metoděj Čepa , František Popelka a další) , Vodovod byl napojen na studnu před školou , vybudovanou pro tento účel již před rokem 1945 . Studna je napájena vodou z řeky přirozenou filtrací .
Největší investicí toho roku bylo zavedení veřejného osvětlení v obci , po kterém občané tolik volali . Veřejné osvětlení bylo zaveden podél obou Linhartických cest , tj. po obou stranách řeky až na úsek od mlýna čp.17 až k čp.14 a od čp.2 po čp.1 . Veřejné osvětlení instalovaly Východomoravské elektrárny za 50.127,80 Kčs a dokončily práci do konce září 1949 . Protože t.č. nebyly k dostání žárovky , bylo veřejné osvětlení rozsvíceno až v říjnu .
Do investičního plánu na rok 1950 bylo navrženo na opravu kulturního domu , kterého se MO KSČ v dubnu vzdala ve prospěch MNV a 40.000,-Kčs na opravu místního rozhlasu , které je každou chvíli neschopen provozu . Dne 22.7.1949 schválil MNV výroční účet za rok 1948.
V roce 1949 dosáhli v obci socializaci obchodů a živností . MNV schválil 28.4.1949 udělení národ.správy hostince čp.49 (F.Parolek) Sdružení komunálních podniků v Mor.Třebové . Hostinec převzaly 23.5.1949 . Den 24.11.1949 schválila rada MNV , aby okr.družstvo Jednota převzala hostinec čp.91 a čp.101 . Dále bylo navrženo , aby Jos.Weberovi byla ponechána obuvnická živnost na dožití . Josef Abrahám st. Byl nucen trafiku zrušit , když Jednota prodávala kuřivo v pohostinství i v obchodech s potravinami .
V měsíci Československo-sovětského přátelství konala se 2.11.1949 slavnostní schůze MNV .Na schůzi byl vyslechnut rozhlasový projev prezidenta Klementa Gottwalda . Po rozhlasovém projevu byly zahrány hymny a předseda MNV Ludvík Melka přečetl zdravici J.V.Stalinovi . Dále seznámil občany s organizací podpisové akce pro zdravici , kterou již na schůzi podepsali všichni přítomní členové MNV , MV NF a občané . Po zapění Písně práce byla slavnostní schůze ve 22 hodin skončena .
Jelikož se obecní hajný Josef Šimek přihlásil na uhelnou brigádu , přijal MNV místo něho za obecního hajného Josefa Abraháma .
Veškeré schůze v obci , zejména schůze MNV bývaly vždy hojně navštíveny občany . Jednak se konaly ve výčepu pohostinství čp.91 , jednak jevili občané velký zájem o dění v obci . Ještě navštívenější a bouřlivější byly v 2.pololetí roku 1949 , když obcí hýbala otázka socializace vesnice .
Již v roce 1947 bylo v obci založeno místní strojní družstvo , aby zdejší zemědělci byli lépe zaopatřeni zemědělskými stroji , zejména těžkými . Protože byl v obci velký nedostatek velkých výkonných mlátiček , zakoupilo strojní družstvo , hlavně pro potřebu malých zemědělců , mlátičku vzor 26 a lis na slámu . Přitom se počítalo s tím , že družstvo získá v záložně úvěr , který během 2-3-roků splatí z provozu mlátičky . Za propůjčení mlátičky bylo usneseno vybírat poplatek 8,- Kčs za 1 kWh od členů strojního družstva a 10,- Kčs od nečlenů včetně stálé obsluhy mlátičky mlátičkářem Josefem Macháčkem nebo Josefem Gundackerem . Na schůzi bylo dne 23.10.1949 podáno vyúčtování strojního družstva . Celkem bylo přijato za mlácení 10.500,- Kčs , z toho byla vyplacena odměna mlátičkářům ve výši 4.500,- Kčs , takže čistý zisk bude asi 5.000,- Kč . Za používání koňských samovazů bylo rozhodnuto požadovat 75,- Kčs od 1 ha .
Avšak záložna v Mor.Třebové nepovolila strojnímu družstvu úvěr , a proto požadovalo Hospodářské družstvo okamžité proplacení strojů . Jelikož strojní družstvo nemělo dostatek vlastních finančních prostředků , snažilo se je získat především v řadách svých členů . Každý člen měl buďto zaplatit určitý obnos v hotovosti (půjčiti) , nebo ručit svým majetkem na určitém podílu . Došlo však k velkým rozporům mezi drobnými a většími zemědělci , neboť větší zemědělci žádali od drobných zemědělců stejný podíl .
Vznikla tak vhodná situace pro socializaci vesnice . po získání informací , jak je možno řešit finanční stránku strojního družstva byla svolána 20.srpna 1949 schůze družstva na níž předseda Albert Laštůvka členům vysvětlil , že je stroje možno zaplatit buďto složením hotovosti členy družstva , získáním půjčky , jestliže družstevníci zaručí určité podíly svým majetkem , nebo založením jednotného zemědělského družstva . Po delší rozpravě dává František Smékal čp.80 návrh , aby bylo raději založeno JZD , což bylo 29 přítomnými členy schváleno . Na památku této historické události cituji zápis z průběhu této schůze doslova :
Pořad jednání :

  1. s.Laštůvka zahájil schůzi jako předseda MSD přivítáním všech přítomných , též přivítal
    s.Báně jako referenta a předal mu další referát.
  2. s.Báně podává vysvětlení o výhodách společného používání těžkých strojů a dalšího
    ekonomického hospodaření .
  3. po různých námitkách a delší rozpravě dává s.Smékal návrh pro založení JZD , což bylo
    všemi schváleno .
  4. Bylo přikročeno ke zvolení členů přípravného výboru . Navrženi byli Laštůvka Albert , Bátěk Jan , Hofman František , Lexa Ladislav , Abrahám Josef , Stupka Alois , Novotný Oldřich , Šimek Josef čp.58 , Kolář Karel , Melka Ludvík .
    Všichni navržení byli jednohlasně zvoleni .
    Schůze skončena v 10 ½ hod. večer .
    Zapsal Bátěk Jan , v.r.
    Zapisovatel
    Novotný Oldřich , v.r.
    Laštůvka Albert , v.r.

Je samozřejmé , že finanční otázka strojního družstva nebyla jedinou hybnou silou k socializaci vesnice . Především se touto otázkou zabývala MO KSČ , která pro založení JZD připravila půdu .
Na schůzi přípravného výboru JZD byli zvoleni tito funkcionáři
Albert Laštůvka , předseda
František Hofman , místopředseda
Jan Bátěk , jednatelem .
Členů JZD stále přibývalo , takže k 22.12.1949 mělo JZD podle prohlášení předsedy přípravného výboru již 40 členů .
Na schůzi dne 9.12.1949 byl vypracován plán na rok 1950 , který obsahuje tyto úkoly :

  1. Úprava zavlažovacích kanálů za čp. 59 a 60
  2. Vybudování kolny na stroje
  3. Vysázení ovocného sadu na obecních pozemcích
  4. Zakoupení různých strojů
  5. Dobudování prádelny
  6. Částečný traťový osev
  7. Vybudování družstevního rybníka

Družstevníci se usnesli na II.typu JZD , což znamená , že budou společně pracovat na všech polích , ale každý zemědělec obdrží veškerou úrodu ze svých pozemků a z této úrody bude také individuálně plnit předepsané dodávky rostlinných i živočišných produktů . Aby JZD mělo také nějaké společné hospodářství , přebíralo některé zemědělské usedlosti od zemědělců , kteří z obce před socializací vesnice odešli. Tak byla např. na schůzi 19.12.1949 převzata zemědělská usedlost čp.33 od Oskara Nečase , který po získání majetku z hospodaření se vrátil na svůj rodný domek do Olomoučan .
Právně bylo JZD v Linharticích založeno dne 7.9.1949.
Na vrcholu soukromého hospodaření , tj. v roce 1949 obhospodařovaly zemědělské závody tuto výměru půdy :
Zemědělská půda patřící k zemědělským závodům : 657,44 ha
Z toho orná půda 487,40 ha
Z toho louky trvalé 104,30 ha
Z toho pastviny 51,26 ha
Z toho zastavená plocha 7,79 ha
Z toho ostatní neplodná plocha 6,39 ha

Úroveň majitelů zemědělských závodů byla různá . Někteří zemědělci byli velmi dobrými hospodáři . Byli schopní , zemědělství rozuměli a přitom byli pracovití , takže stačili za těch málo roků tj. do socializace vesnice nejen splatit veškerý nemovitý majetek , ale ještě si mnoho peněz zašetřili. Naproti tomu zde bylo několik zemědělců , kteří sice byli pracovití , dřeli se , avšak vzhledem k tomu , že neměli žádné zkušenosti i málo vědomostí o zemědělství , nepřinášelo jim zemědělství dost užitku . Stávali se notorickými neplniči povinných dodávek a zemědělský závod upadal .

Ze života škol uvádím jen ty nejzákladnější údaje , neboť jsou podrobně uvedeny ve školních kronikách .
Školní rok 1948/49 byl zahájen dne 1.září 1948 . Celkem bylo na začátku šk.roku zapsáno 72 žáků , z toho 39 chlapců .
Dne 1.září 1948 odešla učitelka Vlasta Hofmanová na II.národní školu do Mor.Třebové . Na její místo nastoupil Theodor Hader , říd.uč. v.v. z Městečka Trnávky.
V tomto školním roce se začalo na všech školách vyučovat podle nového školského zákona a podle nových učebních osnov .
Žáci a učitelé zdejší školy se zavázali , že jako dar k IX.sjezdu KSČ odpracují 700 hod. Žáci a učitelé olištovali všechny obrazy , opravili školní plot , upravili školní zahradu a hřiště , zdokonalili výzdobu školy a tříd , odvezli MNV dříví a prováděli sběr odpadových surovin . Plán (závazek) byl splněn na 103%.
Celkový zdravotní stav žáků byl uspokojivý až na 3 případy onemocnění tyfem . Byli to Josef a Imrich Morongovi a Oskar Klug . Tyfus řádí v Linharticích a v celém povodí řeky již mnoho desítek roků , neboť řeka je zamořena tyfovými bacily.
V mateřské škole byl školní rok zahájen dne 2.září při počtu 30 dětí . V tomto školním roce byla oddělena správa mateřské školy od národní školy . Ředitelkou byla jmenována dosavadní učitelka Vlasta (Hofmanová) Vodáková .
Rodičovské sdružení MŠ rozhodlo , aby byla zavedena o hlav.prázdninách a ve šk.roce 1949/50 celodenní péče spojená se stravováním . Budou se podávat svačiny , na oběd budou děti prozatím chodit domů .

Osvětová a kulturní činnost v obci :
Dne 15.března 1949 byla provedena velká mírová akce za spoluúčasti školní mládeže .
Dne 1.května byl opět vypraven alegorický vůz a za velké účasti občanů se odebral průvod pře Linhartice na seřadiště do Moravské Třebové , kde se konala celookresní oslava

V Měsíci československo-sovětského přátelství byla uspořádána beseda žen na téma :
" Co dává Stalinovo učení ženám „. Program vyplnili žáci zdejší školy (žáci 2.třídy za vedení učitelky Růženy Pelíškové).
Rovněž na oslavě 70.narozenin J.V.Stalina přednesli žáci 2.třídy básně a písně .

V roce 1949 byly pořádány tyto taneční zábavy :
Datum - Pořadatel - Místo pořádání
29.1.1949 - JSČZ - taneční zábava u Gundackerů
19.2.1949 - SDH - maškarní ples Na střelnici
28.2.1949 - KSČ I - Linh. Taneční zábava u Gundackerů
18.4.1949 - KSČ II - taneční zábava u Parolků
2.5.1949 - Sokol Linh. - Taneční zábava u Gundackerů
7.5.1949 - Bystřická taneční zábava Na střelnici
29.5.1949 - Bystřická taneční zábava Na střelnici
14.7.1949 - Bystřická taneční zábava Na střelnici
7.8.1949 - Bystřická taneční zábava Na střelnici
3.9.1949 - Bystřická taneční zábava Na střelnici
10.9.1949 - Bystřická taneční zábava Na střelnici
15.10.1949 - SDH - taneční zábava u Gundackerů
15.5.1949 - SDH - taneční zábava u Gundackerů
26.11.1949 - odb.žen při JSČZ - taneční zábava u Gundackerů

Před vánocemi uspořádala Mateřská škola veřejnou vánoční besídku .

Z činnosti ostatních složek v obci :
Knihovníkem veřejné lidové knihovny byl ve výpůjčním období 1948/49 opět Jaroslav Kotal . během roků 1947-1949 bylo zakoupeno mnoho nových knih , neboť MNV knihovnu finančně dobře podporoval. V tomto výpůjčním období bylo zapsáno 49 čtenářů . Byli mezi nimi i někteří hoši z Mor.Třebové .
Místní národní výbor se dobře staral o požární sbor . Když SDH prodal starou motorovou stříkačku (po Němcích) do Chrudichrom , převzal peníze MNV , který s nimi normálně hospodařil - používal je na běžná vydání MNV . Teprve reorganizace MNV umožnila vrátit tyto peníze SDH .

Hospodaření SDH v roce 1949
Řádný rozpočet :
Příjem od MNV 63.000,- Kčs
Úroky z vkladů 28,80 Kčs
Různé příjmy 46.371,50 Kčs
Příjmy celkem 109.400,30 Kčs

Vydání z řádného rozpočtu 106.250,80 Kčs .
SDH se rozhodl po dodatečném přísunu finančních prostředků od MNV i z vlastních příjmů zakoupit hasičské auto . Zakoupením byli pověřeni starosta Ludvík Melka a Josef Eyer jako odborníci , protože sami vlastnili auto . Dne 7.května 1949 bylo zakoupeno od A.Webera , automechanika , Mor.Třebová , Josefská 4 auto zn. Steyer za obnos 75.000,-Kčs . Byl to nákladní automobil , původně vojenské auto . protože karoserie nákladního auta pro hasičské účely nevyhovovala odkoupil ji zpět E.Mikeš (který auto opravoval) za 5.000,-Kčs .
Auto konečně bylo , ale způsobilo funkcionářům SDH i MNV nové starosti , protože si někteří mladí hasiči představovali,že je budou používat na různé zájezdy , soukromé projížďky atd. podle toho s autem také zacházeli . bensin tekl proudem . proto musel MNV rázně zakročit . Však také Mil.Spáčil s tímto autem v Linharticích havaroval , takže se muselo dát do opravy . Auto však vyžadovalo stále mnoho oprav a peněz na tyto opravy .
Samaritáni se zúčastnili samarit. Kursu , který byl zahájen 30.1.1949 v Mor.Třebové a pokračoval po 6 neděl .
Dne 3.7.1949 se zúčastnil SDH sjezdu X.Brněnského kraje Čsl.Hasičstva v Boskovicích.
V roce 1949 nebylo v počtu členů SDH proti roku 1948 podstatných změn.

Z ostatních složek byla činná Myslivecká společnost , která se starala o zvěř a každý podzim konala za velké účasti místních honců hony.

Činnost SČSP se omezovala jen na vybírání členských příspěvků . Organizátorem oslav VŘSR byla prakticky pod hlavičkou SČSP místní osvětová rada .

Erb obce Linhartice

Kontaktujte nás:

  Obecní úřad Linhartice

Linhartice 134, Linhartice, 57101
IČ: 00276936

  Pevná linka OÚ Linhartice:

+420 461 316 860

  Mobil starosta obce:

+420 724 183 845

  Email:

obec.linhartice@worldonline.cz

  Datová stránka:

c3ub26g

Nejnovější články

21. červen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016