Rok 1950

Rok 1950 se především vyznačuje častými změnami v lidosprávě . Na začátku roku byli členy MNV tito občané : Ludvík Melka čp.133 , Jan Sekanina čp. 52, Jaroslav Kotal čp.116 ,Jan Bátěk čp.60 , Oldřich Novotný čp. 103 , Josef Dvořák čp.17 , Karel Červinek čp. 75 , Josef Mlčoch čp. 70 , František Antl čp. 112 , Karel Kolář čp. 42 , Josef Eyer čp.1 , Emil Smítal čp. 65 , Adolf Ducháček čp. 132 a František drápal čp.107 .

V radě byli tito občané : Ludvík Melka , předseda MNV , Jan Sekanina , Jaroslav Kotal, Jan Bátěk a Oldřich Novotný .

V únoru , po odchodu E.Smítala do Rozstání stal se členem MNV dosavadní náhradník Bohumil Otevřel .
Vzhledem k tomu , že v MNV nebyl zastoupen SČM , ani ženy , došlo z popudu ONV k reorganizaci MNV . Ustavující schůze MNV se konala dne 3.6.1950 v hostinci u Gundackerů .Noví členové složili předepsaný slib do rukou zástupce ONV s.Plcha .

Nový národní výbor tvořili po reorganizaci tito občané :
Ludvík Melka čp. 133
Josef Vystavěl čp. 129
Bohumil Otevřel čp. 82
Jan Bátěk čp. 60
Jaroslav Kotal čp.116
Jan Sekanina čp.52
Karel Kolář čp.42
Josef Mlčoch čp.70
Karel Červinek čp.75
František Dobeš čp.93
Miroslav Bombera čp.56
Oldřich Novotný čp.103
Josef Abrahám ml. čp.12
Vlasta Sekaninová čp.52
Růžena Pelíšková čp.16

Na této ustavující schůzi vystoupil pěvecký sbor místního SČM s kulturní vložkou , ve které zazpíval několik národních písní . Tato aktivní činnost SČM byla s povděkem mile přijata .
Ještě v červnu , několik dní po ustavující schůzi MNV , dostavil se na schůzi pléna MNV předseda ONV s újezdním tajemníkem . Před zahájením schůze pléna měli v sále pohostinství tajnou poradu zástupci ONV s předsedy míst.org.KSČ k níž byl před schůzí pozván předseda MNV Ludvík Melka . Když se tento vrátil , aby zahájil schůzi , prohlásil najednou , že ze zdravotních důvodů odstupuje z funkce předsedy MNV . Členové MNV byli tímto náhlým rozhodnutím velmi překvapeni . Novým Předsedou byl zvolen František Dobeš , avšak svou funkci vykonával jen kratičký čas. Dne 23.7.1950 se na schůzi vzdal své funkce. Dne 12.8.1950 byl na schůzi pléna zvolen většinou hlasů Josef Dvořák , který byl navržen hlavní organizací KSČ . Když se František Dobeš vydal funkce a Oldřich Novotný byl odvolán , stali se členy MNV František Šmíd a Bohuslav Vágner .
Změny nastaly i ve funkci tajemníka MNV . Když se dne 7.7.1950 vzdal funkce tajemníka Silvestr Draška , hlásili se o toto místo Jan Bátěk , Josef Dvořák a mladý družstevník Bohuslav Vágner . Do zvolení nového tajemníka zastával tuto funkci dočasně předseda MNV Josef Dvořák . Na schůzi hlavního výboru KSČ dne 6.9.1950 byl za účasti Josefa Kryštofa , Ladislava Lexy , Františka Svobody , Josefa Ševčíka a Zdeňka Schindlera navržen za tajemníka Josef Dvořák . Plénem MNV dne 19.10.1950 však byl zvolen tajemníkem Bohuslav Vágner . V roce 1950 byla v lidosprávě zavedena nová funkce újezdního tajemníka , který měl dohlížet a pomoci radou i skutkem místním tajemníkům v několika obcích . Pro zdejší obec a okolí byl ustanoven újezdním tajemníkem Ignác Protivínem , bytem v Kunčině . Byl představen MNV na ustavující schůzi dne 3.6.1950.

Dne 27.3.1950 byl schválen návrh na stavební a nestavební investice pro akci 5 M a
5 LP na rok 1951 , v němž mimo jiné úkoly byla požadována přístavba nového sálu a přemístění telefonu pro použití v naléhavých případech v noci do hostince čp.91 . Starý sál u tohoto hostince velmi chátral , a proto bylo nutno z bezpečnostních důvodů používání sálu zakázat .
V roce 1950 došlo k velkým a významným změnám ve finančním hospodaření všech národních výborů . Zatím se dá těžko posoudit , zda tyto změny byly ve prospěch či neprospěch MNV . Státní správa převzala veškeré přebytky , ale i dluhy MNV . Finanční hospodaření národních výborů stalo se součástí státního finančního plánu . Pro jednotlivé kapitoly příjmů i výdajů byl místním národním výborům stanoven limit , podle něhož MNV sestavoval rozpočet . V roce 1950 mohl MNV ještě provádět výdaje bez ohledu na splnění vlastních příjmů . Pro obce , které měly hodně peněz byla tato změna nepříjemná , protože peníze pozbyly . My jsme naopak získali tím , že ONV převzal krytí výpůjčky z roku 1948 a schodek , který vznikl tím , že MNV převzal v červnu 1950 do vlastnictví obytný dům čp.85 od okr.stavebního podniku . Na přání nájemníka domu , který byl zároveň zaměstnancem okr. Staveb.podniku , byly provedeny ještě před převzetím domu MNV do vlastnictví rozsáhlé opravy v bytě Františka Blbla ve výši 100.000,-Kčs
Po převzetí budovy musel MNV faktury uhradit .Vzhledem k novému systému hospodaření to bylo celkem snadné , neboť takto vzniklý schodek námi nezaviněný uhradil ONV .

Finančně rozpočtová komise byla 10.11. rozšířena o tyto členy : Marie Plevková čp.119 a Josef Mlčoch čp.51 (za SČM) , Ludvík Melka (za SDH) a Vlasta Vodáková (za Sokol) .
Bylo schváleno zakoupení němého promítacího přístroje z osvětových prostředků . Finančními prostředky přispěla místní Myslivecká společnost Nimrod darem 1720 Kčs
A rodičovské sdružení . Byl zakoupen němý promítací přístroj 16 mm Jubilár za 8.400,- Kčs.
Aby národní výbory úsporně hospodařili , byli na základě oběžníku min.financí zřízeni úsporní referenti . Dne 19.10. byl zvolen úsporným referentem MNV Josef Abrahám st.
Pro zvelebení lesního hospodářství bylo v březnu zakoupeno 7.000 ks jehličnatých stromků a Josef Abrahám byl pověřen , aby zajistil jejich zasázení . Ke konci roku byly z přebytku finančních prostředků lesního hospodaření zakoupeny další sazenice .
Protože MNV převzal některé domy v obci musel se s touto situací vyrovnat . Domek čp. 86 byl navržen a schválen do vlastnictví Jaroslavu Konečnému . Domy čp. 114 a 83 byly bez náhrady předány do vlastnictví JZD . Starý mlýn čp. 83 nechal likvidační správce mlýna tak zchátrat , že se hodí jen k likvidaci a jeho materiálu použije JZD k adaptacím kravínů ze stodol .
MNV dále souhlasil s přestěhováním kanceláře JZD do podkroví budovy MNV čp.134 , kde dosud byla veřejná lidová knihovna , a současně odhlasoval předání obecní prádelny JZD .
Nejaktuálnější byla v roce 1950 zemědělská otázka . Bylo zapotřebí pomoci nově založenému družstvu v jeho práci i v dokončování socializace vesnice . Na schůzi plena MNV dne 19.12.1950 bylo usneseno předat JZD do bezplatného užívání všechny obecní pozemky mimo stavební místa .
JZD převzalo v listopadu od Jednoty v Mor.Třebové zemědělskou usedlost čp.34 v Linharticích , ve které měla Jednota zřízenu výkrmnu hovězího dobytka .
V roce 1950 byl zrušen obecní býk a v celé obci byla zavedena inseminace . Zatím jsou s ní nedobré zkušenosti .
Protože bylo v roce 1949 založeno jen JZD II.typu , musely být pro rok 1950 ještě předepsány povinné dodávky zemědělských produktů na jednotlivce . Jelikož zemědělci nebyli spokojeni s rozpisem dodávek , jak je předepsal zemědělský referent , byla ustavena komise na nové vypracování rozpisu dodávek na rok 1950 za předsednictví Jaroslava Kotala . V komisi spolupracovali : Růžena Pelíšková , Adolf Martinek , Albert Laštůvka , František Svoboda čp. 23 a Štěpán Ošťadnický .
Všichni zemědělci byli pozváni do hostince , kde jim na tabuli Jaroslav Kotal názorně vysvětlil princip , na jehož základě bude rozpis dodávek vypracován , aby byl spravedlivý zejména pro drobné zemědělce . Vycházelo se z průměrné bonity všech pozemků jednotlivých zemědělců . Na těchto výpočtech pracovali mnoho hodin zdejší učitelé . Pro třídní rozvrstvení byla podle velikostních skupin sestavena tabulka hektarových výnosů obilovin . Po odečtení samozásobitelské dávky (podle počtu osob) a jaderného krmiva pro jednotlivé kusy dobytka bylo jednotlivým zemědělcům stanoveno ,aby celý zbytek obilí po ponechání potřebného osiva dodali na povinnou dodávku . S tímto principem všichni zemědělci souhlasili . K nepříjemným nedopatřením však docházelo při rozvrstvení obilí na jednotlivé druhy zrnin ,neboť někteří např. pěstovali málo žita apod. podobně bylo postupováno a při rozpisu dodávek brambor .
Společné hospodářství JZD se v roce 1950 rozrůstalo . Po převzetí čp. 33 v roce 1949 a čp.34 dne 5.1.1950 převzalo od Emila Smítala dne 8.4.1950 usedlost čp.65 (byl pověřen ONV národ.správou na rychtě v Rozstání) , za kterou muselo JZD po vyúčtování s ONV zaplatit 21.499,-Kčs . Kromě toho obdrželo JZD do nuceného nájmu od MNV usedlost čp.5 po rumunském reemigrantovy Trojákovi (získal usedlost od Viléma Bábka , který jednoho dne z obce tajně zmizel i s koňmi) . Později tímtéž způsobem převzalo JZD i usedlost čp.92 po rodině Gaššově , která se jednoho dne tajně sebrala a odjela na Slovensko a hospodářství i s dobytkem tu nechala na pospas .

Dne 26.února 1950 se konala první valná hromada JZD v hostinci u Gundackerů za účasti 45 členů . Na schůzi bylo zvoleno toto představenstvo družstva :
Předseda : Antonín Rajtr čp. 105
Místopředseda : František Hofman čp.40
Členové : Josef Kryštof čp.96
Květoslava Kolářová čp. 42
Oldřich Novotný čp.103
Ladislav Lexa čp. 117
Josef Abrahám čp.76
Alois Stupka čp.74
Josef Marek čp.24
Josef Šimek čp.58
Náhradníci : Josef Komárek čp.19
Antonín Hacura čp.38

Dozorčí rada :
Předseda : Albert Laštůvka čp.59
Místopředseda : Jan Bátěk čp.60
Členové : Ludvík Melka čp. 133
Libor Hýbl čp.30
Josef Dvořák čp.17
Bedřich Mlčoch čp.36
Náhradníci : František Přikryl čp.84
František Svoboda čp. 23

Jelikož se Antonín Rajtr vzdal pro nemoc funkce , byl 8.4.1950 zvolen předsedou Josef Komárek čp. 19 .
Po špatném podzimu v roce 1949 , kdy bylo velmi sucho a katastrofální množství myší , jakož i nepříznivé zimě byl stav ozimů na jaře špatný . V některých případech byli zemědělci nuceni část nebo dokonce celou osevní plochu žita nebo pšenice zaorat . Jeteliny se musely zaorat skoro všechny . Jarní práce se v obci rozběhly celkem dobře až na to, že každý zemědělec pracoval samostatně na svém pozemku , ačkoliv byl vypracován plán společných jarních prací i plán finanční . Protože ozimy seté zemědělci ještě individuálně , trvali na tom , že si individuálně zasejí i jařiny . Tak se také stalo .
Ani plán na společné okopávání a jednocení řepy nebyl uskutečněn . po výtce , které se funkcionářům JZD po právu dostalo , uskutečnili konečně společnou senoseč , která měla být zkouškou na první společné žně . Kolektivní práce na senoseči přinesla zemědělcům tyto zkušenosti :

  1. Práce na větších celcích byla rychleji zvládnuta , neboť většina luk byla posečena žacími stroji.
  2. Ušetřilo se mnoho pracovních sil , protože práce zemědělskými stroji byla rychlejší a produktivnější .
  3. Finančně však dopadla senoseč nepříznivě pro malé zemědělce i ostatní , kteří pracovali jen ručně , neboť ruční práce byla málo hodnocena, zatím co práce na jejich pozemcích , které byly většinou posečeny žacími stroji , byla dost drahá . Z této zkušenosti se vycházelo při sestavování plánu žňových prací .

První společné žně byly organizovány tak , že byly vytvořeny 4 samostatné skupiny . Na schůzi 29.5.1950 byli vedoucími skupin zvoleni tito členové :
1.skupina Josef Kryštof
2.skupina Antonín Rajtr
3.skupina Alois Stupka
4.skupina Štěpán Ošťadnický

Žně byly slavnostně zahájeny průvodem za účasti zástupců KV KSČ , zástupce ONV (Plch) , zástupce patronát.závodu , okres.instruktora JZD Zdeňka Fikra , újezdního tajemníka Ignáce Protivánka , předsedy MNV Františka Dobeše a četného obyvatelstva . Po průvodu na pozemky 2.skupiny bylo po proslovech zahájeno slavnostní obsíkání obilí na poli Alberta Laštůvky za humny čp.59 . Po zahájení se dali všechny skupiny do práce a počínaly si velmi slibně . Některé práce jako obsíkání , sečení a podmítání šly velmi rychle , takže bylo radost na to pohledět . Je přirozené , že si všechny skupiny nevedly stejně dobře . Záleželo to na terénu , organizačních schopnostech vedoucích skupin a na pochopení lidí pro společnou práci v té které skupině . Neobešlo se to proto bez hádek a mrzutostí . Velmi pěkně se do žňových prací zapojili mladí , kteří již navštěvovali střední školu v M.Třebové . S velkým elánem panákovali obilí .
Na počátku žní se najednou projevil nadbytek pracovních sil , ačkoliv se zapojili jen místní občané . jakmile se však zhoršilo počasí a když se začalo s výmlatem , nastal okamžitě obrat . Většina zemědělců z obavy , aby nedošlo ke ztrátám a mohli plnit dodávky , začali mlátit na svou pěst a tím se společná skupinová práce téměř rozpadla . Jen někteří jednotlivci z řad drobných zemědělců vydrželi pracovat ve skupinách až do konce . protože se nyní nedostávalo pracovních sil , vypomohla v nejslabší skupině 1 den asi dvanáctičlenná brigáda patronátního závodu Hedvy-barevny.
Práce společných prací byly evidovány tak, že si každý člen družstva vedl záznam o tom , kolik hodin na kterém pozemku odpracoval . Své Záznamy nakonec odevzdali Jaroslavu Kotalovi , který práce propočítal podle hodinové mzdy stanovené na schůzi JZD takto :
Za 1 hodinu práce vykonanou párem koní 35,-Kčs
Za 1 hodinu práce 1 koněm 25,-Kčs
Za ruční sečení 15,-Kčs
Za panákování 13,-Kč

Na základě usnesení JZD vybíral J.Kotal na proplacení žňových prací od jednotlivých družstevníků zálohy podle výměry pozemků , např. od l.Hýbla 1350 Kčs, od F.Smékala 1650 Kčs ,od A.Stupky 1650 Kčs , od R.Kobelkové 1650 Kčs , od K.Koláře 600 Kčs , od R.Klči 900 Kčs , od Fr.Hrbáčka 2250 Kčs , od A.Laštuvky 1500 Kčs , od A. Martinka 1500 Kčs , atd. celkem bylo vybráno na zálohách 48.450,-Kčs . Po propočítání práce a odměn za práci byly jednotlivé skupiny JZD svolány do hostince , kde byly s vyúčtováním seznámeny . K proplacení však nedošlo , neboť se družstevníci dohodli , že se podle předložených výpočtů vyrovnají sami . Proto jim byly zálohy opět v plné výši na uvedené schůzce a následujících dnech vráceny .
Protože se jedná o první společnou práci v historii družstva uvádím podrobně na památku vyúčtování žňových prací 2.žňové skupiny . Můžeme z tohoto vyúčtování nejen vyčíst jména prvních družstevníků , ale i jejich zapojení do první kolektivní práce . (tabulka je uvedena na následujícím listě).
Výmlatu ze společného hospodaření JZD na čp. 65 se účastnili družstevníci s tímto počtem hodin od 14.8-18.8.1950
Parolek Fr. Čp. 77 38 hodin
Parolková Alžběta čp.77 33 hodin
Abrahám Josef čp.76 45 hodin
Abrahámová Emilie čp.76 27 hodin
Ošťadnická Božena čp.64 29 hodin
Ošťadnická Helena čp. 64 29 hodin
Hubáčková Karolina čp.95 2 hodiny
Dvořáková Marie čp.17 6 hodin
Konečná Marie 31 hodin
Rajtr Antonín čp.105 9 hodin
Smrž Josef čp. 27 hodin
Antlová Marie 7 hodin
Korčák F 6 hodin
Vystavěl Jan 12 hodin (hlídání)
Ošťadnický Josef 16 hodin
Bombera M 27 hodin
Zemánková Aloisie 9 hodin
Laštůvka Albert 24 hodin
Čepa Metoděj 8 hodin
Martinek Adolf 48 hodin
Bátěk Jan 6 hodin
Lebiš Bohumil 2 hodiny
Celkem 526 hodin

 

Společné žně přivedly družstevníky k dalším cenným zkušenostem :
1.Pokud jsou jednotliví družstevníci vázáni vlastními dodávkovými smlouvami , dají se společné práce těžko uskutečnit , neboť každý v důsledku zodpovědnosti dává přednost svým pozemkům před společným vlastnictvím .
2. JZD II.typu vyhovuje především větším zemědělcům , jelikož pracují a sklízí produkty ze svých pozemků a přitom se nemusí starat o pracovní síly , neboť je dodá JZD z řad drobných zemědělců.
Z těchto zkušeností vyvodili zemědělci , kteří se stali členy JZD závěry a svolali na den 12.8.1950 do hostince členskou schůzi JZD , na které navrhli , aby JZD přijalo pracovní řád III.typu . Když se však blížilo k hlasování , začali se jednotliví družstevníci z hostince vytrácet , aby nemuseli hlasovat pro přijetí III.typu , takže nakonec zůstalo z 52 původně přítomných členů jen 31 a z nich hlasovalo pro přijetí III.typu 21 členů . Proto bylo rozhodnuto , že dne 13.8.1950 navštíví dvojice družstevníků ostatní zemědělce v obci , aby je přesvědčili o vstupu do JZD III.typu .
Přesvědčovací kampaň však především prováděla KSČ a zúčastnili se jí především členové Ladislav Lexa , Josef Dvořák , Frant.Svoboda čp.7 a další . Přesvědčovací kampaň sice nebyla vždy vedena v intencích ÚV KSČ , tj. , aby byli členové získáváni jen na základě přesvědčování a dobrovolnosti , ale účelu bylo dosaženo . Do JZD byli získáni všichni zemědělci v obci i četní bezzemci a učitelé . V obci nezůstal jediný soukromně hospodařící zemědělec .
Podzimní práce byly konány již společně ve větších honech . Poprvé se objevily na Linhartických polích traktory STS , které pomáhaly rozorávat meze a provádět hlubokou orbu . Pěkný byl pohled na celou řadu koní pracujících společně na jednotlivých honech .
JZD pamatovalo od prvopočátku též na investice . Na jaře se rozhodlo pro dobudování prádelny a zakoupilo začátkem května 1950 další ždímačku a pračku Perun v hodnotě 22.900 Kčs , na něž dostalo JZD od min.zemědělství příspěvek ve výši 15.000 Kčs . Na dobudování prádelny se podílel i patronátní závod Hedva-Barevna , který dal po několik dní k dispozici zedníka s pomocníkem a ti zhotovili 2 betonové vany na máchání prádla.
Dne 1.10.1950 přešlo JZD na hospodaření III.typu . Na člen.schůzi 15.12.1950 byla za účasti 25 členů schválena adaptace stodol čp. 59 a 60 na společné kravíny a na čp. 39 a 47 pro mladý hovězí dobytek . Bylo rozhodnuto započít s adaptacemi hned po skončení orby , materiál bude použit ze starého mlýna čp.83 .
Aby mělo JZD pro rok 1951 zajištěného účetního , byl vyslán do kursu pro účetní Oldřich Novotný čp. 103 .
Výměra půdy a stav hospodaření k 31.12.1950 :
Výměra orné půdy JZD 498,- ha
Výměra jiné půdy 354,75 ha
Výměra zem.půdy celkem 852,75 ha
Počet členů JZD celkem , z toho mužů , žen
K 1.1.1950 64 62 2
K 31.12.1950 69 66 3

Tržby za zvířata činily 40.694,20 Kčs
Z rostlinné výroby 242.806,50 Kčs
Za živočišné výrobky 2.902,90 Kčs
Za práci a služby 12.750,- Kčs
Za ostatní výnosy 520,30 Kčs
Celkem 299.673,90 Kč

Do nedělitelného fondu bylo přiděleno 61.539,90 Kčs
Odměny členům činily 126.905,10 Kčs

Na schůzi byl schválen Řád společ.hospodaření JZD .
Dne 1.března 1950 se provádělo na celém území ČSR národní sčítání . Údaje zapsané do sčítacích archů měly zachycovat stav k jedinému okamžiku a to o půlnoci z úterka 28.2. na středu 1.3.1950 . Národní sčítání zahrnovalo v sobě sčítání lidu , soupis domů a bytů , soupis zemědělských závodů a soupis průmyslových a živnostenských závodů . Soupisy prováděly MNV . Sčítacím komisařem pro zdejší obec byl jmenován říd.uč. Jaroslav Kotal . Sčítání bylo prováděno od 1. do 9.března 1950 .
Školní rok 1949/50 byl slavnostně zahájen 1.září 1949 .
Učitel F.Hader byl 1.září přeložen a ustanoven ředitelem národní školy v Radkově . Na zdejší školu byla ustanovena učitelka Růžena Pelíšková z I.národní školy v M.Třebové .
K 1.9.149 bylo zapsáno 81 žáků , z toho 41 chlapců . Během školního roku došlo v počtu žáků k některým změnám . Na začátku šk. Roku byly všem žákům zapůjčeny učebnice a dostávali zdarma sešity a výkresy . Náklad na tyto školní potřeby hradilo rodičovské sdružení .
Učitelé zdejší školy se plně zapojili do veřejné práce . Zvláště vypomáhali v JZD jednak pracemi administrativními , vypracováním kontraktací , dále pomáhali při vypracování osevního plánu . Zvláště o hlavních prázdninách zapisovali pracovní hodiny za společných žňových prací , propláceli peníze za dodané obilí a pracovali v JZD manuálně .
Školní rok v mateřské škole byl zahájen dne 2.září 1949 při počtu 22 dětí (10 chlapců , 12 děvčat) . Na mateřské škole byla nadále ředitelkou Vlasta (Hofmanová) Vodáková a opatrovnicí Františka Vlachová .
Před vánocemi uspořádala mateřská škola již tradiční besídku . která měla velký úspěch .
Dne 31.12.1949 byla zrušena místní školní rada a místní osvětová rada , protože náklady na školní a osvětovou činnost převzal MNV .
Kulturní činnost v obci v roce 1950 :
7.3.1950 byla v hostinci u Gundackerů provedena oslava 100.narozenin přes.T.G.Masaryka . Projev přednesl učitel Haupt z Mor.Třebové.
4.4.1950 byla uspořádána mírová slavnost
21.4.1950 byla provedena za účasti žáků národní školy oslava 80.narozenin V.I.Lenina
1.5.1950 se zúčastnili občané oslav v M.Třebové . Byl opět vypraven alegorický vůz na
němž se nejvíce podíleli J.Kotal , J.Ševčík , M.Bombera a další .
9.5.1950 uspořádali žáci mateřské a národní školy pěknou besídku ke Dni osvobození a
současně k Svátku matek.
5.4.1950 předvedl František Šimek z Košumberka v hostinci u Parolků varietní
představení .
5.11.1950 se konala v hostinci u Gundackerů oslava VŘSR . Program oslavy připravili žáci národní školy a kulturní soubor ČSM v Linharticích , který pod vedením Frant.Vlachové a Vlasty Vodákové přednesl sborové recitace a zpěvy .

Taneční zábavy :
19.3 , 4.6. , 17.6.1950 Zdena Bystřická Na střelnici
9.7.1950 MAV MF u Gundackerů
20.8.1950 II.org.KSČ u Parolků
26.11.1950 SDH a ČSM Na střelnici

Ve vypůjčovacím období 1949/50 byl knihovníkem veřej.lid.knihovny opět Jaroslav Kotal . Bylo 23 čtenářů a bylo půjčeno celkem 417 knih . Knihovník potom knihovnu předal nové knihovnici učitelce Růženě Pelíškové .
Velmi aktivní masovou organizací byl opět SDH . Náklady na vybavení požárního sboru převzal v rámci reorganizace finanční hospodaření MNV .
Když Ludvík Melka odstoupil z funkce předsedy MNV , resignoval i na funkci starosty SDH . Navržen a zvolen předsedou SDH místo něho byl Ladislav Lexa .
K další změně došlo na schůzi v prosinci 1950 , když byl sbor dobrovolných hasičů (SDH) přeměněn na místní jednotku SČSH . Na této schůzi byl přítomen předseda MNV Josef Dvořák , předseda I.org.KSČ , por.Vitouch , vel.civil.bezp.ochrany , 18 členů a 16 občanů . Všichni přítomní členové přestoupili do hasičské jednotky . Dosavadní funkcionáři resignovali na své funkce , a proto byla provedena nová volba .
Předsedou byl zvolen Ladislav Lexa
Místopředsedou Bohumír Jurka
Velitelem Bohumil Lebiš
Strojmistrem Ludvík Melka
Pokladníkem František Svoboda čp.23
Jednatelem Theodor Schön
Zbrojmistrem Jaroslav Chalupa
V roce 1950 měla místní jednotka SČSH tuto činnost :
a) účast na zdolávání požáru v Dlouhé Loučce
b) účast na okrskovém cvičení v Dětřichově
c) účast na okrskovém cvičení v Rozstání
d) účast při zdolávání lesního požáru v Dl.Loučce
e) dvě vlastní žňová cvičení .

V roce 1950 měl SČSH i svou vlastní hasičskou mládež . Jejími členy byli : Josef Andrlík , Karel Ošťadnický , Ladislav Červinek , Oldřich Novotný , Jaromír Kobelka , Marie Svobodová , Marie Kozlovská , R.Kwasnyciová , Anna Kozlovská , Marie Paroulková , Marie Kypěnová , Stanislav Machů a Jan Čepa .

Z ostatních složek v obci prováděli aktivní činnost ČSM a Sokol . Hybnými pákami v obou složkách byly řed. Vlasta Vodáková a pěst. Františka Vlachová . Cvičily žáky v Sokole .
ČSM se scházel na schůzkách , kde mládežníci zpívali a bavili se různými hrami .
Po usnesení IX.sjezdu KSČ a roce 1949 o socializaci vesnice , rozhodla se VO KSČ v Linharticích založit JZD y drob.zemědělců . Byl zvolen přípravný výbor aj.Geršl čp. 44 byl jako budoucí předseda JZD vyslán na čtyřměsíční školení . Dále bylo usneseno ustájit dobytek na čp. 33 . Než však bylo družstvo zaregistrováno a uvedeno v činnost , vzniklo JZD z popudu místního strojního družstva . (viz str. 82-87).

Erb obce Linhartice

Kontaktujte nás:

  Obecní úřad Linhartice

Linhartice 134, Linhartice, 57101
IČ: 00276936

  Pevná linka OÚ Linhartice:

+420 461 316 860

  Mobil starosta obce:

+420 724 183 845

  Email:

obec.linhartice@worldonline.cz

  Datová stránka:

c3ub26g

Nejnovější články

21. červen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016