Rok 1919

Z moře plného krve a slz pozvolna vystoupily svítající červánky míru; každý mír přináší do lidských srdcí alespoň trochu klidu. Přece musí přijít čas, kdy lidstvo odloží pocity závisti a nenávisti a kdy následuje mocnou hvězdu, kterou je láska.
Prvním novým opatřením, zavedeným v tomto roce, je podpora v nezaměstnanosti, která měla pomoci zajistit obživu ohroženým rodinám nebo jednotlivcům, pokud bylo jejich živobytí ohroženo nezaměstnaností.

Na Silvestra se stala na železniční trati asi 400 m za stanicí Linhartice nehoda. Osmnáctiletý navrátilec Johann Appl z Wojeshof, který sloužil u soudu v Grunau, byl přejet vlakem a na místě zemřel. Podle výpovědi strojvedoucího se náhle položil asi 25 m na koleje. Posádka, která byla zčásti složena z 13. střeleckého oddílu byla vystřídána 5. praporem vojenské policie. Nové lístky na chleba opravňovaly k odběru 2 kg 10 dkg mouky; ale takové množství mouky nebylo po ruce, takže vše zůstalo při starém. V noci na 6. ledna byla ve vesnici spáchána obzvláště drzá krádež. Zadní částí budovy se zloděj vloupal do chléva, který patřil soudu, a ukradl 10týdenní tele v hodnotě 400 korun. Za budovou sťal teleti hlavu sekerou a na trakaři hostinského Tinkla ho odvezl pryč. Obzvláště zlé to bylo v zimě s nedostatkem uhlí. Ještě musím doplnit, že ve dnech 21., 22. a 23. prosince se vrátil zpět do své vlasti první prezident Československé republiky, T. G. Masaryk (zvolen Národním shromážděním), který byl přivítán českým lidem s nevídanou radostí. 13. ledna vstoupil v platnost zákon o osmihodinové pracovní době. Podniky, které podléhaly živnostenskému uspořádání, směly pracovat buď osm hodin denně nebo 48 hodin týdně. Těžká práce nesměla být vůbec vykonávána od 9 hodin večer do 5 hodin ráno. V polovině ledna byly zavedeny nové ceny masa. Vepřové: 1 kg živé váhy 15 korun, 1 kg (mrtvé) 18 korun; v maloprodeji: 1 kg = 18 - 20 korun + 1 K 50 h příplatek; telata a telecí maso: živé: 4 K 90 h, mrtvé: 6 - 7 K. Spořitelna zavedla všeobecné zvýšení úrokové míry (3%). Spotřební množství cukru bylo zvýšeno na 1,25 kg na osobu na měsíc. Ceny potravin místo toho, aby klesly, stouply. Na mnoha místech se konaly demonstrace; ve větších průmyslových centrech docházelo k nebezpečným drancováním. Měsíc leden byl poměrně mírný; průměrná teplota se pohybovala okolo 0 °C. 6. a 9. ledna bylo až 12 °C teplo. Masopust se těšil veliké návštěvnosti a přinesl s sebou vytouženou zábavu především pro mladé. Na černém trhu stál 1 kg brambor 2 koruny. Bylo nařízeno, že domácnosti, které mají v zásobě více než 7 kg mouky na hlavu, se musí vzdát lístků na mouku a na chléb. Tam, kde se vyskytly pochybnosti, se konaly domovní prohlídky. Do spořitelen bylo vkládáno jen velmi málo peněz, a to v důsledku příliš nízké vkladní úrokové míry (2 - 3 %). Ta byla rychle zdvojnásobeno, aby tam lidé rychle vložili své peníze, aby je tak nemuseli nechat okolkovat. Jednokorunové a dvoukorunové bankovky se náhle ztratily z oběhu, údajně proto, aby se nemusely kolkovat. Kolkování 10, 20, 50, 100, 1000korunových bankovek se konalo ve dnech od 3. do 7. března. 50 % částky bylo vráceno zpět v hotovosti ve formě okolkovaných bankovek, zbývajících 50 % v podobě vkladní poukázky, která představovala zúročenou pohledávku strany proti Československé republice. Do začátku března musely být nahlášeny na úřadech všechny neobydlené byty. Opět se konaly velmi přísné rekvizice a soupisy potravin.

1. března byla pevně stanovena cena mléka na 1 K 20 h a másla na 1 kg za 28 K. 23. února byla sněhová bouře. Nejnižší teplota byla 8. února - 14 °C, nejvyšší 22. února + 14 °C. Průměrná teplota v únoru byla - 2 °C. Zjistila se značná spotřeba alkoholu (především likérů) mládeží. Několik dnů před okolkováním bankovek bylo zajímavé pozorovat nával lidí z vesnic v různých obchodech ve městech. Skupovali neuvěřitelné věci, jen aby se zbavili peněz. Prodavači nemohli proti tomu vůbec nic dělat, jelikož byli podle zákona nuceni přijímat i neokolkované bankovky. Podle úředního příkazu bylo nutno semlít: 75 % pšenice, 85 % žita, 80 % ječmene. Ze 100 kg pšenice se muselo vyrobit: 5 % krupice, 45 % mouky na vaření, 25 % mouky na chleba; 22,5 % otrub, 2,5 % prášek. Ze 100 kg žita: 85 kg mouky, 12 kg otrub a 3 % prášku. Ze 100 kg ječmene: 30 kg mouky na vaření, 50 kg mouky na chleba, 16,5 % otrub + 3,5 % prach. Musely být sepsány válečné obligace a ostatní vklady. V okrese Moravská Třebová bylo okolkováno 7.257 865 K bankovek. Byl zveřejněn nový volební řád vesnice. Všechny peněžní vklady musely být nahlášeny do poloviny června; z toho 50 % muselo být předběžně zablokováno. Obchodování s vejci bylo volnější. Komise, které měly na starost rekvizici, se v březnu za vojenské asistence zabývaly soupisem potravinových zásob. 19. března přišlo do Moravské Třebové 80 vojáků z pěšáckého oddílu: 81 pod vedením rotmistra; jelikož rekvizice, pro které byli údajně určeni, již byly hotovy, měli se vrátit zpět. Odešla ale jenom jejich větší část. Zbytek se rozptýlil a páchal rozličná drancování.

Četnictvo muselo zasáhnout a násilničtí vojáci byli přenecháni brněnskému vojenskému komandu. Jeden oddíl se objevil také u linhartického hostinského (dům No: 1) Winkera, který uvedl, že mu bylo ukradeno zlato a stříbro. Popíjeli, aniž by zaplatili a prošmejdili skříňky a celý obchod. K tomu si odnesli 40 korun v bankovkách, 31 korun ve stříbře a železe a jeden zlatý prsten. V polovině března bylo opět zřízeno lepší vlakové spojení. 27. března proletěla vesnicí smutná zpráva. Náhle a bez utrpení zemřel pan řídící Johann Tuppy. Unaven rekvizicemi, vrátil se zpět domů, kde záchvat mrtvice ukončil jeho život. Jako učitel vykonával stále svoji povinnost, byl významným matematikem a přírodovědcem; lidé z vesnice ho znali jako tichého a neúnavného pomocníka a rádce. Byl pochován 30. března za velké účasti obyvatelstva, učitelstva a zástupců úřadů. Nově vysazené ovocné stromy na Olomoucké ulici od odbočky na Linhartice až po Červený vrch byly skoro všechny bez výjimky zničeny nějakým prostopášníkem. Kromě škody to byl také otřesný příklad lidské surovosti. Peněžní částky pod 250 korun, které byly zadrženy při soupisu, byly splaceny. 1. dubna byl uvolněn obchod s tukem, máslem, mlékem, ovocem a zeleninou. Ceník v lékárně byl zvýšen o 50 %. V březnu byly čtyři slunečné dny; šest dnů pršelo; dva dny byl sníh; 9. března byla bouře; nejvyšší teplota byla 11.3. + 15°C; nejnižší byla 26. března a to - 5°C; v dubnu bylo sedm slunečných dnů; 12 dnů pršelo; 25. a 29. dubna sněžilo.

19. dubna dosahovaly teploty 20 °C; 1., 2., 22., 24. dubna klesla teplota na - 4 °C. Od 15. května byly zvýšeny poplatky za poštovní služby; dopisy = 25 h, pohlednice = 15 h. Po smrti pana řídícího vedla školu paní učitelka Marie Penka; 19. dubna převzal provizorně tento úřad až do konce prázdnin učitel Hugo Kerschner - Moravská Třebová. 29. května se konala na náměstí manifestace proti Versaillskému míru, která čítala okolo 6000 lidí; z naší obce se jí zúčastnili všichni bez ohledu na příslušnost k politickým stranám. Nedostatek potravin byl v červnu obzvláště citelný. Byl vyhlášen výjimečný stav. Byla vyzdvihována práva zakotvená v ústavě, lidská svoboda, nedotknutelnost domovského práva, listovní tajemství, svoboda shromažďování a svoboda tisku. 15. června se konaly první obecní volby v republice podle nového volebního zákona (ženy měly právo volit). Bylo zvoleno 12 zástupců zemědělské stany a 3 zástupci sociálně - demokratické dělnické strany. Starostou vesnice se stal statkář Franz Hickl. V červnu byla stanovena nejvyšší cena za 1 l piva na 1 K 60 h. Červen měl 10 slunečných dnů; 12 dní pršelo; 17., 18., 19. června byla třicetistupňová tepla - květen měl 9 slunečných dnů, 15 deštivých dnů a tři dny o teplotě 22 °C. Do 31. června muselo být nahlášen: všechen movitý majetek a všechny peníze, které byly získány v období od 1.8. 1914 do 28.2. 1919; mimoto všechny pohledávky, které nebyly udány v pozemkové knize. Neproplacení úrokových lístků na válečné obligace a státní papíry udělaly z dříve majetných lidí žebráky a vehnaly je tak do bídného postavení.

Jen ti, kteří vlastnili peněžní vklady, měli lepší osud. Obstavení peněžních vkladů bylo zvýšeno na 30 %. Vynořilo se plno falešných kolků; nikdo nechtěl přijmout stokorunové bankovky; lidé si vyzvedávali v bankách a u pokladen pouze částky nižší 100 K, jen aby se jim nedostaly do rukou stokorunové bankovky; deseti- a dvacetikorunových bankovek bylo málo. Strany, které platily bankovkami s falešným kolkem, ztratily peníze, i když je měli také jen příležitostně. Falšování bylo tak rafinované, že je dokázal rozeznat pouze znalec; ovšem mnohé kolky byly napodobovány velmi neohrabaně. Nejistota týkající se peněz, byla velmi znepokojivá. Měl-li někdo falešnou bankovku, snažil se ji samozřejmě podsunout nějakému hlupákovi. Výčepní a obchodníci pracovali s lupami, aby lépe rozeznali falšované bankovky. Později byli lidé nedůvěřiví i vůči dvaceti- a padesátikorunovým bankovkám. Dvoukorunové mince mohly být dány do oběhu pouze do výše dvaceti korun. V polovině července byl zrušen stávající zákaz pořádat zábavu, což se vztahovalo také na taneční zábavy a výlety. 21. července je na týden vydáno: 5 doutníků nebo 18 cigaret nebo jedno balení tabáku. 20. července postihlo vesnici silné krupobití; obzvláště zle na tom byly louky v okolí Rozstání. Bylo to v neděli. V brzkých poledních hodinách zvěstovala oblaka barvy síry nějakou pohromu. Z ničeho nic přišla ohromná bouře a během okamžiku zničila úrodu; na pole dopadaly kroupy o velikosti vejce. Ještě druhý den ležely v brázdách a příkopech ledové kousky, ačkoliv již bylo letní období.

V době nedostatku potravin mělo toto neštěstí mnohem větší dopad než za normálních okolností. Během období od 15.7. do 31.8. musely být sepsány nemovitosti. V srpnu 1919 konalo četnictvo domovní prohlídky. Také probíhaly vojenské obchůzky. Důvodem byla záležitost: "Sudetoněmecký spolek za svobodu"; lidé si mysleli, že se na tom podílí i obyvatelé naší vesnice. V červenci byla v Moravské Třebové vytvořena Okresní hospodářská rada; každá obec musela mít Obecní hospodářskou radu. V srpnu bylo nařízeno, že v důsledku nedostatku masa musí být každý druhý týden rozšrotováno hovězí maso. Byly pevně stanoveny ceny slámy a sena: seno 1 metrický cent = 40 - 45 K; sláma = 28 K; nasekaná sláma = 14 - 16 K. Byly stanoveny nejvyšší ceny za 1 kg brambor: do 1.8. 1 K 50 h, do 15.8. 1 K, do 31.8. 80 h, do 15.9. 60 h, plánovaná štědrost obchodu s ranými brambory ihned klesla. Byly úředně určeny ceny pro obchodníky s obilím: pšenice a žito 60 korun; oves 50 korun; ten, kdo dodával obilí od 1.5. 1920, musel za každý metrický cent připlatit 20 korun; ten, kdo ho dodával ZIRANGSWEISE, získal 20 % slevu. 26.8. byl zrušen výjimečný stav. Stávajícího provizorního vedoucího školy, učitele Huga Kerschnera z Moravské Třebové, vyměnily úřady za pana řídícího německé jednotné školy z města Trnavy: Huga Hartmanna, který nastoupil začátkem září a později byl definitivně jmenován řídícím.

Před okresní soud, ke kterému byli přizváni také důvěryhodní muži z vesnic, byl předvolán nějaký lichvář. Do budoucna byla stanovena nová spotřební kvóta: 12 kg potravin na měsíc na jednu osobu. Samozásobitelům byl znovu povolen jeden metrický cent brambor na osobu na rok; úřední cena byla 28 K. 24.9. byly znehodnoceny o 10 % jedno- a dvoukorunové bankovky. 24.10. byla zrušena platnost všech starorakouských poštovních cenin. Panoval nedostatek drobných, jelikož si je lidé schovávali pro sebe. 28. října 1919 se konal první národní svátek, který byl obzvláště v českých oblastech přijat s velikou radostí a skvostnými oslavami. Byl vydán úpis jedné válečné obligace. Běžné přenášení brambor v ruksacích bylo přísně zakázáno. I přes krupobití odevzdaly Linhartice do poloviny prosince z předepsaných 550 metr. centů pšenice a žita, 125 metr. centů ječmene, 180 metr. centů ovsa: 164 metr. centů pšenice a žita, 14 metr. centů ječmene a 54 metr. centů ovsa. Příležitostně byli na přehlídce dobytka v Moravské Třebové oceněni také místní chovatelé dvěma druhými místy. 20. listopadu musela být snížena spotřební kvóta potravin z 12 kg na 9 kg. Koncem listopadu se objevily nové padesátikorunové bankovky, které obyvatelstvo kladně přijalo. V důsledku nedostatku uhlí byla v období od 24. prosince 24:00 do 28. prosince 24:00 zcela zastavena železniční přeprava osob.

21. prosince se za účasti celého obyvatelstva konala školní vánoční slavnost, na které byly odpovídajícím způsobem podány výkony novodobé školy. Úřední statistika úrody za období 1914, 1918, 1919:

 

 

1914

1918

1919

pšenice

16, 5 ha

7, 7 ha

10, 8 ha

žito

16, 5 ha

6, 9 ha

10, 8 ha

ječmen

18, 9 ha

8, 6 ha

11, 7 ha

oves

16, 5 ha

7, 2 ha

  9, 8 ha

 

 

Erb obce Linhartice

Kontaktujte nás:

  Obecní úřad Linhartice

Linhartice 134, Linhartice, 57101
IČ: 00276936

  Pevná linka OÚ Linhartice:

+420 461 316 860

  Mobil starosta obce:

+420 724 183 845

  Email:

obec.linhartice@worldonline.cz

  Datová stránka:

c3ub26g

Nejnovější články

21. červen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016