Rok 1921

Potravinová krize vzniklá za války dosud trvá. Pod pohrůžkou přísných opatření jsou zemědělci pobízeni k dodání produktů. Novinkou je zavedení platby prostřednictvím poštovních šeků. Počátkem roku vstoupil v platnost nový nemocenský zákon. Pojištěnci jsou rozděleni do 13 mzdových tříd s platem 2 - 36 korun; jako příspěvek je 5 až 6,5 % platu zvednuto, příspěvek poskytuje zaměstnavatel a zaměstnanec - každý polovinu. Tento příspěvek se pohybuje ve výši od 1 K 40 h do 32 K 40 h; kromě toho je zavedeno nové rodinné pojištění. Daň z obratu zavazuje zemědělce a živnostníky vést přesně knihy. Nyní může být tato daň paušalizována. Jako základ byla přijata sazba 30 K na hektar. Začátkem roku vstoupila v platnost také daň ze zábavy. Z každého vstupného na zábavách musí být odstupňován určitý procentový podíl, např. z 1 K - 10 h, z 5 K - 1 K. Zdražování nadále neustupuje, naopak se zostřuje. Zajímavé je, že velkoměstské ceny jsou nižší než na vesnicích. Pro srovnání slouží následující tabulka:

 

 

Brno

Olomouc

Mor. Třebová

hovězí maso

17 korun

17 korun

20 korun

jehněčí maso

20

13

24

1 vejce

1 koruna 40 h

1 koruna 50 h

2

máslo

40

38

45

chmel

6

7

10

tuk

50

48

56

 

Také kominíci zvýšili své ceny; tarify jsou zvýšeny o 400 % sazby, která platila v období míru.
Místní skupina školního spolku, která v obci fungovala již několik let, byla přeměněna na Místní skupinu německého kulturního sdružení; jelikož se školní spolek stal cizineckým spolkem a fungoval jako náhrada kulturního sdružení v Praze. Podle nového zákona o vzdělání lidu byla ve vsi zřízena místní osvětová komise, která: 1, se starala o obecní knihovnu; 2, měla za úkol zvýšit úroveň vzdělanosti prostřednictvím přednášek a ostatních lidovýchovných rozprav. Obec musela přispět k založení knihovny a jejímu dalšímu vedení, což obnášelo ročně 400 K. 16.2.1921 se konalo všeobecné sčítání lidu. Zjišťovalo se: pohlaví, rodinný stav, stáří, domovská příslušnost, náboženství, národnost a povolání. V Linharticích se 741 obyvatel přihlásilo k německé národnosti. Soukromé, dobře připravené sčítání lidu, které zamýšlelo odpovědné sčítání německého obyvatelstva, bylo na poslední chvíli přerušeno a vedoucí akce: Dr. Hofrichter z Moravské Třebové musel pokrýt pokutu 10.000 K. Dosud všeobecně platná 1% daň z přidané hodnoty byla zvýšena na 2% a tím se cenové rozpětí opět zvýšilo. V důsledku uvolnění chovu hovězího dobytka klesla v únoru 1921 cena chovného dobytka na polovinu. Ústav pro územní přepravu obilí vyslal kontrolory, kteří podnikali neočekávané domovní prohlídky a zabavovali potraviny. 24. února zemřel statkář Josef Tinkl No: 32 ve vysokém stáří 82 let; zasloužil se jako starosta a také na jiných místech. Zima byla opravdu mírná; jaro se dostavilo brzy a práce na objednávku rychle pokračovaly.

Obilí přezimovalo dobře. Koncem března kousla nějaká kočka děvečku a tříletého chlapce Aloise Frenzla. U zabité kočky byla zjištěna vzteklina; tyto dvě osoby musely být rychle odvezeny na 4 týdny do pražského Pasteurova institutu. V této demoralizující době přineslo nové nařízení požehnání; podávání alkoholických nápojů mladistvým bylo přísně zakázáno. Omezení z válečných let postupně odpadávala. Chov dobytka byl zcela uvolněn. Za účelem odstranění chudoby byla používána americká mouka (7 K mouka na vaření, 5 K 50 h chlebová mouka), a tak ji mohly domácnosti nakupovat. Jedno nařízení určovalo hranici příjmů; tito lidé museli odevzdat lístky na chléb a byli vyloučeni z veřejného zásobování. Duben byl suchý; přes den bylo teplo; ale v noci nastupovaly velké mrazy, čímž byl značně pozdržen růst. Proto začaly kvést ovocné stromy až od poloviny května. Do 15. května byl proveden soupis předválečných dlužních cenných papírů. 19. července se podílela obec se svým "křtícím vozem" na spolkové slavnosti ve Svitavech. Bílé pečivo muselo být vydáváno po 50 h za kus. 20.7. se přihodilo na železniční trati, za usedlostí Markus v horní části obce, neštěstí. Tříletá dívka zlatníka Schaffera si hrála pravděpodobně na kolejích nebo je chtěla rychle přejít. Nárazníkem vlaku dostala ránu do hlavy a byla tak odhozena do dálky. To bylo štěstí, jinak by bylo dítě úplně rozdrceno. Dítě bylo s frakturou lebky odvezeno do nemocnice, kde bylo díky lékařskému umění zachráněno. Letní počasí bylo suché; celý týden nespadla ani kapka. Pícnina byla vyprahlá nebo vydržela jen chvíli. Zato obilí se vyvíjelo velmi dobře; už mnoho let nebyla tak dobrá sklizeň. Žně byly časné a díky teplému počasí byly hned hotové. Zemědělci museli snížit stav dobytka; v důsledku toho nastal prudký pokles cen masa, které kleslo dočasně na 6 až 8 K za 1 kg. Mnohé studně v obci vyschly. Lidé si museli nosit vodu z potoka nebo z rybníka. V tomto suchém období docházelo často k lesním požárům. Rozdělení času na 24 hodin bylo pro železnice natrvalo zavedeno. V poledne se pokračovalo v počítání; 1 hodina = 13.00 h, 6 hodin = 18.00h, 12 hodin v noci = 24.00 h; respektive 0.00 hodin. Obec Linhartice odevzdala 1286 K. 1. srpna přišlo konečně částečné vysvobození z řízeného hospodářství tím, že byl uvolněn obchod se zemědělskými produkty. Platy pracujících v obci byly velmi skromné, jelikož práce v textilním průmyslu byla zastavena. Nejprve byly dány do užívání pro veřejnost rané brambory; jejichž cena byla pevně stanovena; za rané brambory jste zaplatili 140 K za cent. Zásobení cukrem bylo lepší; obyvatelé dostali k dosavadnímu množství ještě přídavek! 20. července začalo sečení žita. Za odpolední bouře 22. července přišel konečně déšť, který působil blahodárně jak na lidi, tak na zvířata.

Bohužel si tato bouře vyžádala ve vesnici jednu oběť. Do 73letého vysloužilce Franze Zechy No:10 udeřil blesk, když se vracel z pole domů. V lesech byl masivní výskyt bekyně mnišky. V jižních Čechách byly právě zničeny stovky hektarů lesa. 28.7. se nad jezem při koupání utopil chlapec. Patřil k letnímu táboru českých dětí z Vídně, který byl zde utábořen. Pravděpodobně to bylo zaviněno nedostatečným dozorem. 29. července opustili pracovníci továrny a přesunuli se ve čtyři hodiny odpoledne na náměstí, kde se demonstrovalo především proti vysokým cenám masa, jelikož bylo známo, že v důsledku nedostatku potravin byly silně sníženy nákupní ceny potravin. 28. srpna se velké množství obyvatel aktivně podílelo na 1. venkovské slavnosti v Moravské Třebové. 1. září zanikly daně z chlebových lístků, také vymílání obilí bylo uvolněno. 12.9. byly zrušeny také lístky na tabák. 9. září ve tři hodiny odpoledne vypukl na usedlosti zemědělce Franze Tinkla požár. Navzdory horlivé práci jeho sousedů a rychle přispěchaných hasičů stál jeho dům v několika minutách v plamenech a byl zničen až do základů. Zámožný majitel utrpěl obrovskou škodu. 7 prasat, přes 200 metrických centů obilí a skoro všechny přístroje shořely. Jeden metrický cent obilí stál ve zprostředkovaném obchodě 400 K; již z toho si můžeme odvodit výši škody. Jako příčina bylo označeno přeskočení jiskry při výmlatu.

Zrušení řízeného hospodářství přineslo odlehčení; kdo věřil ve snížení cen, zklamal se; jelikož se v důsledku přizpůsobení se světovým tržním cenám ukázalo, že ceny obilí jsou příliš nízké; neboť nyní stálo žito 400 korun, pšenice 450 korun. 9. října se konala na pastvině přehlídka dobytka, na které se úspěšně podíleli také místní chovatelé. Staré dřevěné mosty, ležící na mohutných pískovcových sloupech hranatého tvaru a umožňující spojení mezi Moravskou Třebovou a Linharticemi, byly zcela strhnuty. Na jejich místě byly postaveny během dvou let cementové obloukové mosty. Za posledních 68 let bylo toto léto to nejteplejší. V důsledku návratu dřívějšího císaře Karla do Maďarska byla 27. října vyhlášena mobilizace; lidé se obávali vtrhnutí Maďarů na Slovensko. Obyvatelstva se zmocnily nové starosti. Narukovaly mladší ročníky: ti, co nenarukovali byli později citelně potrestáni. Mobilizace lidi popletla. Všechno připomínalo zlé období války. Lidé se strachem zaplňovali všechny obchody, skupovali všechno, a tak mnohé neprodané zboží opustilo pult. Naštěstí se situace zklidnila a 10. listopadu mohla být vyhlášena demobilizace. Zemědělci byli vyzváni, aby poskytli zálohy na odvod ze jmění, které byly zúročeny. Přejímací ceny činily: 115 K za žito, 166 K za ječmen, 255 K za pšenici. Co se týče výmlatu, vyžadovalo se dodržování předpisů. (Pšenice - 50 % mouky na vaření, 30 % chlebové mouky; žito - 80 %; ječmen - 20 % mouky na vaření a 50% chlebové mouky.) Pěkná školní vánoční slavnost uzavřela tento rok.

 

Erb obce Linhartice

Kontaktujte nás:

  Obecní úřad Linhartice

Linhartice 134, Linhartice, 57101
IČ: 00276936

  Pevná linka OÚ Linhartice:

+420 461 316 860

  Mobil starosta obce:

+420 724 183 845

  Email:

obec.linhartice@worldonline.cz

  Datová stránka:

c3ub26g

Nejnovější články

21. červen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016
17. květen 2016